Ve dnech 11-12.2. 2016 se uskuotečnilo setkání mládežnických parlamentů Libereckého kraje, jak tohle všechno probíhalo…
Ze začátku bylo všechno hrozně ztracené. 
Chvilku nám trvalo než jsme dorazili do DDM(domova dětí a mládeže) „Sluníčko“. Ale stihli jsme to v danný čas, který nám byl určen. (do 10:00)
Přivítání bylo opravdu milé a seznámili jsme se hned. Jen byla škoda, že z očekáváných třiceti lidí nás bylo jen devět a jen tři zástupci od nás a zbytek z lomnického parlamentu. Avšak i přes to jsme si to opravdu užili.
Nejdříve nám bylo představeno fungování tamního parlamentu a i pár slov o programu „Zdravé město“ jenž se Lomnice účastní. Nechyběli i nějaké informace o tamních problémech. Zahráli si pár her a trochu i nějaké informace o sobě prozradili.
Pak jsme se vydali na prohlídku města. Dali si oběd v restauraci Fontána. (Měli to tam opravdu dobré.) Zkoukli jsme zámeček a po jejich radnici nás provedl jejich místostarosta. Dozvěděli jsme se o zvláštnostech jejich zasedání a jejich znaku.
Zbytek programu jsme trávili v místní sportovní hale, kde jsme společně hráli různé hry. Kubb, Kingball, přehazka. Rozhodně jsme se bavili a byla nám poskytnuta dostatečná volnost. Nehledě, jako odměnu jsme dostali párek v rohlíku. Mňam.
Večer jsme trávili aktivitami „Co dům dá.“ A že nám toho opravdu dal. X-box, stolní fotbálek, společenská hra Aktivity atd. Rozhodně o všechno bylo postaráno. A tak jsme ve spacáku usínali plni dobrých zážitků.
Na druhý den, jsme ráno šli navštívit Lomnické muzeum a prohlédnout si tak Lomnické vzácnosti a i nějaké tamní obdobé výstavy. Nakoukli jsme do kamenné historie a sbírky mineralogie, zjišťovali jaké to je se vydat do studených hor, že betlémů je mnoho dosti. Oltáře a grafici nádherná to byla díla a na půdě lovecké trofeje, některé až z Afriky jsme zkoukli. Taky nám bylo umožněno se podívat na životní styl téhdejší šlechty, jenž v muzeu bydlela.
Nechybělo ani nakoupení si tradičních lomnických sucharů.
Stavili jsme se k tomu i v lomnickém Ičku a nakoukli narychlo do některých kronik.
Pak jsme ovšem museli pádit na oběd a po něm nám nemylosrdný čas oznámil konec našeho setkání.
Rozhodně jsme si to, ale všechno užili a rozhodně na to jen tak nezapomeneme. A kdo ví, snad se všichni zas na nějaké akci objevíme pohromadě.
Přečteno 1376x